Základní umělecká škola v Kolíně má svůj dechový orchestr. Právě v tomto orchestru se shodou náhod postupem času sešlo několik členů, kteří začali psát svou vlastní historii. Tato skupinka lidí se vytvářela pomalu. Všichni členové se totiž nesetkali v orchestru ve stejný okamžik. Rok od roku se v orchestru objevovaly nové tváře, ze kterých se poté vyklubali pozdější „Tlačouni“.
Tato skupina vznikla z bratrského přátelství dvou prvních členů, ke kterým se s příchodem nováčků do orchestru důslednou selekcí postupně přidali další členové. Výběr nových členů vždy probíhal velmi pečlivě. Ne každý se mohl stát součástí a ne každý je stále členem. Aby se člověk mohl stát Tlačounem musel zaujmout! Tj. mít specifický smysl pro humor, umět sám tvořit legraci, dokázat si dělat legraci z ostatních (v mezích i mezi sebou) a hlavně být týmovým hráčem.
Pouto, které poté vzniklo mezi Tlačouny bylo tím zdravým jádrem orchestru, který úspěšně reprezentoval školu i město v Čechách a v zahraničí. A právě nejen zkoušky ve škole, ale hlavně koncerty a zájezdy byly tím pravým místem, kde se seskupení Tlačounů nejvíce projevovalo svým geniálním humorem a vtipy.
Kde se vůbec vzal název Tlačouni? Je to už pár let zpátky. Někdy mezi lety 1998-2000 v letním období se tato skupina společně s celým orchestrem vypravila na tradiční koncert v poděbradské kolonádě. A jak již bylo tradicí, se před samotným koncertem vydala skupina asi pěti členů do restaurace Hubert na Riegrově náměstí. Zde si dali nějaké to pivo a probírali vše možné. Na stolech místo prostírání byl ve fólii jídelní lístek s různými zajímavými názvy pokrmů. Jeden z předkrmů nesl název „Tlačoun s cibulí“, což byla klasická přesolená tlačenka, kterou dostanete v tipické hospodě 4. cenové kategorie. Jeden ze skupiny nazval druhého „Tlačounem“ a ten mu to oplatil také slovy: „Ty jseš tlačoun!“. Oslovení „Tlačoun“ bylo natolik chytlavé, že i ostatní členové si začali mezi sebou říkat „Tlačoune“. Od Té doby se tato skupinka nazývá Tlačouni.
Původní osazenstvo orchestru se v létě roku 2007 rozpadlo. Po tomto rozpadu byl počet tlačounů 6.
Tlačoun Jarda Sixta byl z důvodu nezájmu a své totální laxnosti vůči všem ostatním, po všetlačounském hlasování jednohlasně vyloučen v roce 2013. Někteří Tlačouni se dále věnují hudbě aktivně v orchestru VDO Kolín-Dolní Chvatliny a Suchdolanka a dále se scházejí.
Tlačouni se stali legendou a Tlačounství nesmrtelné.
